V dubnovém čísle Smržovského zpravodaje jste si mohli přečíst článek starosty s palcovými titulky se jmény opozičních zastupitelů Sdružení pro Smržovku. Šlo o reakci na to, že jsme se ohradili proti označení za nacionalisty. V tomto článku se čtenář dozvídá, že opozice nic nedělá, nechodí na smržovské akce a pouze kritizuje.
Vstup do komunální politiky bývá často spojen s očekáváním, že věci půjde měnit rychle a přímo. Člověk přichází s energií, nápady a chutí posouvat město dopředu. Velmi brzy však zjistí, že realita je složitější. Zvláště v roli opozičního zastupitele.
Na radnici totiž přirozeně působí lidé, kteří zde sedí už tak dlouho, že si své postavení i způsob fungování města pevně osvojili, mají vybudované pozice a vlastní představy o jeho směřování. Takové prostředí pak může vést k tomu, že nové podněty obtížně hledají prostor, protože narážejí na již zažité postupy a způsoby uvažování. Spolupráce s novými hlasy proto nemusí být samozřejmostí. A pokud k ní dochází, často se odehrává spíše v rovině výsledku než přiznání autorství jednotlivých návrhů. To je prostředí, ve kterém se opozice musí naučit fungovat – trpělivě, systematicky a s vědomím, že ne každý přínos bude na první pohled viditelný.
Hned na začátku volebního období jsem inicioval petici proti podobě rekonstrukce Komenského ulice. Jde přitom o jednu z mála ulic na Smržovce, kde je parkování před vlastním domem bez problémů. Plánované stavebně oddělené parkování proto nepůsobilo jako řešení reálného problému. Nakonec se podařilo prosadit alespoň mírnější variantu v podobě vodorovného dopravního značení. V průběhu realizace se navíc ukázalo, že rekonstrukce nebyla připravena komplexně, když bylo nutné dodatečně dopracovat optický internetový kabel.
Podobně jsme v rámci volebního programu otevírali i další konkrétní témata – například parkování v Klášterní ulici a u hřbitova. Upozornili jsme na dlouhodobě nevyhovující stav cesty a laviček na Finkštejně, nebo technický stav schodiště na hřbitově. Všechny tyto podněty se dostaly do realizace. Venkovní učebna, která se dnes staví, byla například součástí našeho programu již před dvěma volebními obdobími. I to ukazuje, že v komunální politice má kontinuita a trpělivost zásadní význam.
Upozornil jsem na špatný stav lávky přes sáňkařskou dráhu, kterou město následně opravilo. O dva roky později se místní pustili do obnovy samotné sáňkařské dráhy. V té době jsem jako první na zastupitelstvu otevřel otázku podpory ze strany města a představil konkrétní řešení i jejich náklady. Reakce tehdy nebyly vstřícné a návrhy byly spíše zlehčovány. Další vývoj však potvrdil, že šlo o správný směr, který si nakonec osvojilo i samotné vedení města.
Ne vždy však snaha vede k výsledku. Typickým příkladem může být návrh revitalizace sběrného dvora, za kterým stála rozsáhlá příprava a množství odvedené práce. Projekt byl mnou odborně připraven a projednán přímo u starosty za účasti zástupců svozové služby, přičemž panovala shoda na jeho realizaci. Přesto následně nezískal potřebnou podporu a k jeho realizaci nedošlo. Rozhodnutí o jeho zastavení tak padlo i přes předchozí shodu na jeho smysluplnosti. I takové situace jsou součástí politické reality opozičního zastupitele.
Specifickou perspektivu do této role přináší i zkušenost z podnikání. Zatímco město hospodaří s předvídatelným rozpočtem, který není potřeba nejprve vydělat, ale spravovat a přerozdělovat, podnikání znamená každodenní odpovědnost za to, že tyto prostředky vůbec vzniknou. V mém případě to znamená vedení firmy, kde je přímo zaměstnáno pět lidí a další tři až čtyři jsou na jejím fungování částečně závislí. Veřejné investice přitom nejsou hrazeny z osobních prostředků těch, kteří o nich rozhodují, ale z veřejného rozpočtu. Vedení města tak má přirozeně k dispozici veřejné prostředky a rozhoduje o jejich využití. Opozice tuto možnost nemá, a o to méně férové je, pokud je následně poměřována stejným metrem. Zatímco součástí práce ve veřejné správě je i organizace a účast na společenských akcích, podnikatel tuto časovou flexibilitu jednoduše nemá. O to méně dává smysl hodnotit aktivitu podle účasti na akcích, které patří mezi základní povinnosti vedení města a tvoří součást práce, za kterou jsou placeni.
Jako podnikatel zároveň považuji za samozřejmé vracet část toho, co se mi daří, zpět do místní komunity. Pravidelně proto finančně podporuji místní školu, hasiče, Tanvaldské rybáře i sáňkařskou dráhu.
Nedílnou součástí práce opozice je kontrolní činnost. Je základním pilířem fungující samosprávy. Pokud je zastupitel pověřen vedením kontrolního výboru, nese odpovědnost za to, že tato role bude naplněna důsledně a systematicky. Kontrola rozhodovacích procesů, personálních kroků i hospodaření města je nezbytná pro udržení důvěry veřejnosti. V nejbližší době bude například vybrána nová vedoucí v DPD – právě zde se ukáže, zda vedení města dokáže garantovat transparentní výběr, který není založený na osobních či rodinných vazbách.
Slýcháme, že opozice „jen kritizuje“. V určitém smyslu je to pravda – kritika je totiž jedním ze základních nástrojů, jak upozorňovat na nedostatky a posouvat věci k lepšímu. Příkladem může být zavedení nového rezervačního systému v místní hale. Ten byl původně nastaven tak, že nepočítal ani se základním časem na převlečení – uživatelé mohli vstoupit až v přesně rezervovaném čase a prostory museli opustit okamžitě po jeho skončení. Tento přístup byl obhajován tím, že jde o běžnou praxi všude. Na základě ověření v okolních sportovištích, které jsem provedl se však ukázalo, že takto nastavený systém placení za převlékání není standardem a v praxi se s ním nesetkáte vůbec nikde. Tento systém jsem otevřeně kritizoval jako nedotažený. I přes tuto kritiku bylo prosazeno zkušební období. Po roce kdy už tento systém kritizovali úplně všichni, konečně došlo k jeho úpravě a dnes již počítá i s časem na převlečení. I to ukazuje, že věcná kritika má své místo a smysl.
Navzdory této práci se lze setkat s názorem, že opozice „nic nedělá“, že většina nápadů přichází výhradně z koalice, nebo že její zástupci nejsou dostatečně aktivní v životě města. Taková tvrzení však často nezohledňují podstatu opoziční role. Mnoho práce se odehrává v rovině přípravy, kontroly, připomínek a dlouhodobého prosazování témat. Právě existence silné a aktivní opozice, která má ambici obstát i v budoucích volbách, je přirozeným motorem, který vede vedení města k lepším výsledkům. Reakce na její činnost napovídají, že si to vedení města dobře uvědomuje.
Opozice není překážkou rozvoje města. Naopak – je jeho důležitou součástí. Přináší nové pohledy, otevírá témata, která by jinak mohla zůstat stranou, a vytváří protiváhu, bez které by demokratická správa nemohla fungovat. Pokud se některé návrhy postupně objeví v krocích koalice, je pro nás důležitý jejich přínos pro město. Není ale možné současně vytvářet dojem, že opozice nic nedělá, pokud právě tyto podněty z její strany vzešly. Nejde nám o funkce, ale o výsledky – i když si je následně připíše někdo jiný.
Jaroslav Bystrý ml.
opoziční zastupitel města Smržovka za Sdružení pro Smržovku
předseda Kontrolního výboru zastupitelstva města Smržovka